JELÍNEK: Pravou zabíjím a levé se sám bojím!

JELÍNEK: Tady je takový smrad, že kdybych sem hodil sekyru, tak by zůstala viset ve vzduchu.

LETALOVÁ: No, Tomáši, když ty furt chodíš na ten interfernet.

ČERMÁKOVÁ: Já vám dám být s měkkým i! Já vás budu bít, ale tvrdě!

STUDENT: Pane profesore, stojí vám vlasy.
CIMBÁLNÍK: Aspoň že mi něco stojí.

SLOWIK: Pokud nevíte něco z dějepisu, tak to se mě neptejte, to se ptejte Jarzynky, ona to taky neví, ale podívá se.

ROBOTKOVÁ: Jedná se o rovnici hoření vody.

LÉTALOVÁ: Když už sis ten referát připravil tak dlouhý, aspoň si zopakuješ písmenka v abecedě

JELÍNEK: Kde žijí Brazilci?
STUDENTKA: V lese pane profesore.

ŠAJTAROVÁ (ke studentce): Tak posloucháš mě, nebo se bavíš?
Studentka: Já tě poslouchám

SLOWIK: Dejte si na mě pozor. Já jsem v podstatě dobrý chlap, ale umím být i pěkné hovado.

ČERMÁKOVÁ: S panem Slowikem jsme sjeli celou Vltavu a ani jednou jsme se neudělali!

GAZÁRKOVÁ v hodině matematiky: Tak studenti,jak by jste řešili tuto rovnici…??
Student: Já bych to smazal!! (POZN. AUTORA: Souhlasím!!!)

Parchanski: To by vypočítal i průměrně inteligentní delfín s přejetou hlavou!

Lokajíčková: Tak ticho – už je přestávka.

Nakládalová: Pojď mi k tabuli popovídat o Lipsku … Já se teda omlouvám, že jsem tě vzbudila.

Jelínek: Živočišná výroba Asie?
Studentka: Tak, žijou tam lišky…
Jelínek: Jaké lišky?
Studentka: To bylo v atlase!
Jelínek: To byla reklama na spořitelnu!

Kroczek: A kolik je veletucet?
Student: Dvacet čtyři.
Kroczek: Víc!
Student: Miliarda.
Kroczek: Doteď jsem tady milý-Jarda byl já!