JELÍNEK: Pravou zabíjím a levé se sám bojím!
JELÍNEK: Tady je takový smrad, že kdybych sem hodil sekyru, tak by zůstala viset ve vzduchu.
LETALOVÁ: No, Tomáši, když ty furt chodíš na ten interfernet.
ČERMÁKOVÁ: Já vám dám být s měkkým i! Já vás budu bít, ale tvrdě!
STUDENT: Pane profesore, stojí vám vlasy.
CIMBÁLNÍK: Aspoň že mi něco stojí.
SLOWIK: Pokud nevíte něco z dějepisu, tak to se mě neptejte, to se ptejte Jarzynky, ona to taky neví, ale podívá se.
ROBOTKOVÁ: Jedná se o rovnici hoření vody.
LÉTALOVÁ: Když už sis ten referát připravil tak dlouhý, aspoň si zopakuješ písmenka v abecedě
JELÍNEK: Kde žijí Brazilci?
STUDENTKA: V lese pane profesore.
ŠAJTAROVÁ (ke studentce): Tak posloucháš mě, nebo se bavíš?
Studentka: Já tě poslouchám
SLOWIK: Dejte si na mě pozor. Já jsem v podstatě dobrý chlap, ale umím být i pěkné hovado.
ČERMÁKOVÁ: S panem Slowikem jsme sjeli celou Vltavu a ani jednou jsme se neudělali!
GAZÁRKOVÁ v hodině matematiky: Tak studenti,jak by jste řešili tuto rovnici…??
Student: Já bych to smazal!! (POZN. AUTORA: Souhlasím!!!)
Parchanski: To by vypočítal i průměrně inteligentní delfín s přejetou hlavou!
Lokajíčková: Tak ticho – už je přestávka.
Nakládalová: Pojď mi k tabuli popovídat o Lipsku … Já se teda omlouvám, že jsem tě vzbudila.
Jelínek: Živočišná výroba Asie?
Studentka: Tak, žijou tam lišky…
Jelínek: Jaké lišky?
Studentka: To bylo v atlase!
Jelínek: To byla reklama na spořitelnu!
Kroczek: A kolik je veletucet?
Student: Dvacet čtyři.
Kroczek: Víc!
Student: Miliarda.
Kroczek: Doteď jsem tady milý-Jarda byl já!