Já a Rony
Já a jediný chlap ochotný poslouchat mé věčné žvanění :-)
369.54kB, 1700x1944Ahoj, všichni! Jmenuji se Hanka a je mi 15. Jsem z Karviné, takže mě omluvte, pokud u povídek objevíte ostravské nářečí. Tohle je můj první web, alias první pokus o "styk s veřejností", tak je možné, že to tu bude ze začátku nepřehledné...
Fantazie je přístupná všem, ještě nikdo ji neuchvátil jen pro sebe.
Anketa
Jak velký má okolí vliv na budoucí chování člověka?
Absolutní
(9 | 14%)
Náznaky zanechá, ale geny se nezapřou
(37 | 60%)
Komentáře
Můj playlist
Hlášky mých profesorů 5
Vytvořeno 24.06.2009 15:40:40 | Poslední změna 18.11.2009 19:37:27
Slowik: Tak si někoho vyzkoušíme orálně…
Lokajíčková: Anglie je typická tím, že se tam jezdí vpravo.
Pieczonka: Pes zanechává trajektorii? To by musel mít průjem.
Klupa: Vy dva, pojďte k tabuli.
Student: Á do prdele…
Klupa: Ne do prdele, řekl jsem k tabuli!
Robotková: Co s ním? Strčit do rakety a vystřelit na měsíc.
Cimbálník: Kolik je na Šumavě jezer?
Student: 8.
Cimbálník: A kolik je na české straně?
Student: 9.
Pieczonka: To možná zabodnete čuníka, ale ne bod na úsečce.
Kavalcová: Tondo, já mít víc takových studentů jako ty, tak jdu raději kartáčovat veverky do stromovky.
Klupa: Milé děti, neserte mě.
Létalová při písemce: Tak tu máme tři šilhavé…
Lokajíčková: Vy máte práce jako na Hypernově.
Kleslová: Před čtrnácti dňama.
Gebauerová: Vidíte, teď jsem se potřísnila kyselinou dusičnou. Počkáme, jestli nenastane nějaká reakce…
Parchanski: Stando, kolik bodů určuje přímku?
Student: Jeden.
Parchanski: Jeden!?
Student: Promiňte, já jsem si to spletl s úsečkou.
Čermáková přiběhne ke studentce, která se zrovna zabývá jinou činností: Co víš o Janu Husovi?
Studentka: A proč?
Čermáková: Jaký to byl spisovatel! Jaký poklad nám tu za svůj krátký život zanechal! A co tu zbyde po vás!?
Studentka: Bordel…
Duda: Mnozí jezdí rádi do Polska na fajné klobásky. Přivezou si nejen fajnou klobásku… taková tasemnice, milé stvoření…
Duda: My jsme na VŠ tasemnici chovali. To se našel jeden ochotný student a vydali jsme se do místa výskytu… Při zakončení studia jsme ji slavnostně vypustili.
Student v hodině češtiny čte už 5 minut úryvek k referátu. Ve třídě začíná být tudíž rušno.
Čermáková: Ty, Tome, nechci tě rušit, ale to nám chceš přečíst celou tu knížku?
Student zalistuje knížkou: Ne, to ne, už jen tři stránky…
A čte dál…
Klupa: To víte, pro někoho jsou kusem látky tanga, pro někoho tady ten závěs. Záleží, jak má kdo velkou prdel
Raic (v hodině dějepisu): Milí přátelé a nepřátelé…
Cimbálník: To je debilní. Ty jízdní řády jsou čím dál víc debilnější.
Lokajíčková: Straka s velkým písmenem je příjmení a s malým je to to zvíře.
Hellerová: Víte to Víte nebo to nevíte?
Lokajíčková: Anglie je typická tím, že se tam jezdí vpravo.
Pieczonka: Pes zanechává trajektorii? To by musel mít průjem.
Klupa: Vy dva, pojďte k tabuli.
Student: Á do prdele…
Klupa: Ne do prdele, řekl jsem k tabuli!
Robotková: Co s ním? Strčit do rakety a vystřelit na měsíc.
Cimbálník: Kolik je na Šumavě jezer?
Student: 8.
Cimbálník: A kolik je na české straně?
Student: 9.
Pieczonka: To možná zabodnete čuníka, ale ne bod na úsečce.
Kavalcová: Tondo, já mít víc takových studentů jako ty, tak jdu raději kartáčovat veverky do stromovky.
Klupa: Milé děti, neserte mě.
Létalová při písemce: Tak tu máme tři šilhavé…
Lokajíčková: Vy máte práce jako na Hypernově.
Kleslová: Před čtrnácti dňama.
Gebauerová: Vidíte, teď jsem se potřísnila kyselinou dusičnou. Počkáme, jestli nenastane nějaká reakce…
Parchanski: Stando, kolik bodů určuje přímku?
Student: Jeden.
Parchanski: Jeden!?
Student: Promiňte, já jsem si to spletl s úsečkou.
Čermáková přiběhne ke studentce, která se zrovna zabývá jinou činností: Co víš o Janu Husovi?
Studentka: A proč?
Čermáková: Jaký to byl spisovatel! Jaký poklad nám tu za svůj krátký život zanechal! A co tu zbyde po vás!?
Studentka: Bordel…
Duda: Mnozí jezdí rádi do Polska na fajné klobásky. Přivezou si nejen fajnou klobásku… taková tasemnice, milé stvoření…
Duda: My jsme na VŠ tasemnici chovali. To se našel jeden ochotný student a vydali jsme se do místa výskytu… Při zakončení studia jsme ji slavnostně vypustili.
Student v hodině češtiny čte už 5 minut úryvek k referátu. Ve třídě začíná být tudíž rušno.
Čermáková: Ty, Tome, nechci tě rušit, ale to nám chceš přečíst celou tu knížku?
Student zalistuje knížkou: Ne, to ne, už jen tři stránky…
A čte dál…
Klupa: To víte, pro někoho jsou kusem látky tanga, pro někoho tady ten závěs. Záleží, jak má kdo velkou prdel
Raic (v hodině dějepisu): Milí přátelé a nepřátelé…
Cimbálník: To je debilní. Ty jízdní řády jsou čím dál víc debilnější.
Lokajíčková: Straka s velkým písmenem je příjmení a s malým je to to zvíře.
Hellerová: Víte to Víte nebo to nevíte?
